🎙Rozhovor s Karlem Dyntarem na téma “Realizace wellness v hotelu”

– Jak by mělo wellness vypadat, aby přilákalo hosty?

– Sauny a vířivky a jak vybrat to pravé do hotelu?

– Nejčastější chyby v realizacích wellness…

…a mnoho dalších zajímavých témat!

Sledujte můj YouTube kanál, kde najdete i pravidelná živá vysílání.

Nemáte čas na sledování videa, tak si ho pusťte jako podcast. Najdete ho na Spotify, Google Podcast i Apple podcasts


Chcete poradit s hotelovým marketingem? Již více než 10 let zvyšujeme hotelům a penzionům zisky.

Zvažujete aktuálně prodej či pronájem hotelu? I v těchto dnech máme řadu bonitních investorů, kteří aktivně hledají nové provozy.

Rozhovor v textu:

Honza: Přátelé, hoteliéři, dobrý den. Já vás vítám u dnešního streamu. Za pár vteřin se nám zde objeví pan Dyntar. Zdravím Vás. Pan Dyntar je člověk, který se dlouhodobě zaobírá realizacemi saun a wellness a já jsem ho do podcastu pozval na doporučení hoteliérů, kteří jeho služby využili. Jak se stane, pane Dyntare, že člověk začne vyrábět sauny a wellness? Jak jste se k tomu dostal? 

Karel: To je dlouhý příběh, to bych musel pátrat v paměti 30 let zpět, je to velmi dávno. Je to jednoduché. Potřeba tepla a potřeba relaxace a před 30 lety tady opravdu nic nebylo, tak jsme se dali s pár lidmi dohromady a zkusili jsem něco vytvořit. 

Honza: Já bych se do toho rovnou pustil ryze prakticky. A všem, co poslouchají, můžete vkládat přes facebook vaše dotazy. Když se budeme bavit o hotelovém wellness, na co by  měli lidé zejména myslet? Jak by hotelové wellness mělo vypadat? 

Karel: V hotelech je specifická záležitost. Každý z provozovatelů má nějakého architekta a designéra, se kterým spolupracuje a ti to navrhují na profesionální bázi. Mají informace o hygienické vyhlášce, podle které se wellness staví, vědí, kolik má být na co metrů apod. Jinak poslední dobou se naše wellness v hotelích přiblížily wellness, které známe z Alp. Jsou opravdu na vysoké úrovni, jsou tam ochlazovny, Kneippovy chodníky, vířivé vany, 4 různé prohřívací kabiny, které nabízejí různé typy saunování. Dnes už víme, jak s tím pracovat. 

Honza: Já vnímám, že samotná sauna v hotelovém provozu je prima, ale pro potřeby dnešního hosta je to už málo, pokud to má být produkt, který nám má hosty přilákat. Chce to i ty další věci, které jste zmiňoval. Jak vnímáte velikost wellness? Na jakých metrech se dá udělat atraktivní wellness, aby nám dokázal přitáhnout hosty? 

Karel? Záleží, kolik prostory v daném hotelu tomu chcete věnovat. Pokud je to hotel v centru města, který má pouze suterén, tak je to o ploše 80 metrů třeba, ale dá se to udělat i na 40 metrech. Máme spoustu hotelů, kde mají prezidentské apartmány a součástí těchto apartmánů je mini privátní wellness se saunou a vířivkou, lehátky a přístupem na balkon. 

Honza: Já musím říct, že jsme podobné realizace v několika hotelech dělali a že je to perfektní marketingový tahák, jak zaujmout hosty a je to prima šmajchlkabinet pro lidi. 

Karel: Já si myslím, že kdo chce dnes přijít s něčím novým a hosty přilákat i na té okresní úrovni, tak ty relaxační zóny jsou ten rozhodující argument, proč se v hotelu ubytovat. 

Honza: Já to dělám taky tak. I když pak kolikrát do wellness nezajdu, tak je to pro mě kritérium výběru. Pane Dyntare, dokázal byste nám říci, jaké typy saun jsou vhodné do hotelových provozů? 

Karel: Ono je to jednoduché, prakticky jsou to všechny typy saun, které jsou na trhu dostupné. Velké sauny, které známe z velkých wellness, tak se dají udělat i v menší formě do menších hotelů. Parní kabinu s aromaterapií nebo finskou saunu, tibetskou saunu, tam už jsou to hry s interiérem, kde přidáte víc hudby, víc topidel. Dnes toho jde kombinovat dost i v menších kabinách. 

Honza: Co byste doporučil z hlediska ochlazování a doplňků k saunám? Co teď frčí? 

Karel: Co se týká hotelů, tam to záleží na tom, co vám povolí hygiena a jak splníte podmínky. Z mého pohledu jsou nejpraktičtější sprchy. Sprchy už se také dělají zážitkové – různé chrliče, ledové sprchy v kombinaci s ledovači, které vám sypou led. Myslím si, že z ekonomického hlediska a z hlediska hygieny a údržby jsou sprchy nejlepší. Ochlazovací bazény a kádě, to už je trochu překonané. Řeší se to Kneippovým chodníkem, kde je 5 cm vody a chodíte po kamenech s kotníky pod vodou a to vás ochlazuje. Spíš bych doporučil víc takových věcí než jeden bazének s ledovou vodou. Vyhovět hygienickým podmínkám, aby to bylo funkční, je pak náročné a hotely volí cestu chrličů vody. 

Honza: Já za sebe řeknu, že vnímám  ty ochlazovací nádrže jako trochu nehygienické a radši si dám sprchu, kde nebylo dalších 15 lidí přede mnou. Co vířivky? Jak vybrat tu správnou pro hotelový provoz? A zajímalo by mě i téma – vířivka s chemií vs. vířivky, jaký je na to váš pohled? 

Karel: Podle současných platných hygienických předpisů, když chcete veřejně provozovat tuto mokrou zónu, tak musíte mít vířivky s externím čištěním. Většina domácích vířivek jsou z hygienického pohledu neudržitelné. Tam byste musel tu vodu měnit po každých návštěvnících. Na trhu jsou vířivky, které jsou zapuštěné do země. Skvěle to má vyřešené USSPA Dolní Dobrouč, kde jsou přelivové žlábky a speciální čistící systém. Pokud si půjdete do Baumaxu koupit vířivku za 100 tisíc, to vám nebude fungovat. I kdybyste to neříkal lidem a dal si ji tam, tak z hlediska té údržby následné to ekonomicky nemá smysl. 

Honza: Povídáme si s Karlem Dyntarem ze společnosti Dyntar.cz, který vyrábí a realizuje wellness. Dokázal byste říci nákladově hrubý rámec slušného wellness ve smyslu vířivka, sauna, Kneipp na ploše nějakých 70 metrů? Kolik taková věc vyjde ekonomicky? Vím, že je to na hrubo, že záleží, co  si tam člověk nakonfiguruje. 

Karel: Na spotřebu energie to budou náklady, které se dají spočítat, ale pak bude důležitá údržba. To znamená personál, který vám to bude obsluhovat. Jestli to budou pracovníci, kteří na to budou speciálně vyčlenění nebo to bude v rámci úklidu. Tato položka může být vysoká. A pak jde o velikost saun. Pokud máte velkou saunu s 15 kWh topidlem nebo 2 menší sauny s 6 kWh topidlem, kde většinu času bude běžet jenom jedna, tak pak náklady jsou úplně jinde. Je to hodně individuální. 

Honza: A dokázal byste rámcově říct vstupní investiční náklad? Pro ty, kteří zvažují. 

Karel: Když to vezmu od těch nejdražších věcí do provozu, tak to bude vířivka, která může být cca za 500 – 600 tisíc, sauny v rozměru 2x2m, tak to je 300 – 350 tisíc. Když to pojmete hodně v malém , tak se můžete pohybovat kolem 2 milionů korun se stavebními úpravami. 

Honza: Jsou nějaké trendy, které teď lidé žádají nebo chtějí? Vonné sauny apod? 

Karel: Myslím si, že v menších veřejných provozech se to moc nemění. Přišly aromaterapie, colour terapie , hra se světly, hra s hudbou. Dnes dokážete sladit vůni, hudbu a světlo a to je velice příjemné pro uživatele. Myslím si, že je to spíš o klidu, pohodě a relaxaci než o vymýšlení saunových rituálů. 

Honza: My, když počítáme ekonomiky wellness v rámci hotelových realizací, tak já to beru jako bonus, který přiláká hosty a opravdu funguje. A představa toho, že tam bude wellness, který bude mít samostatnou recepci, tak do dává smysl až u těch větších, které mají stovky metrů. 

Karel: Určitě, ve většině hotelů k tomu přistupují  jako ke službě k ubytování a dávali to na úroveň vinotéky. Určitě to není na samostatný byznys, který by se měl uživit. 

Honza: Napadnou vás nějaké nejčastější chyby v realizacích wellness? Na co se zapomíná? 

Karel: Nejčastěji lidé zapomínají na odpočinkovou zónu. Na velikost odpočinkové zóny. V první řadě vidí vířivku, ohřívárnu a sprchu. Toalet bývá málo. Opravdu takové to zázemí je většinou podceňované. 

Honza: Jako toalety a šatny. 

Karel: Ano, když to je v hotelu, tak se předpokládá, že přijdete v županu a župan si pověsíte na háček  a pak si ho zase vezmete a jdete. Ale mnohdy se stane, že lidé chtějí hned pak jít na večeři, tak potřebují nějakou skříňku apod. 

Honza: Já vnímám často v hotelových wellness i takovou nedotaženosti interiérů. Koupí drahé vybavení, ale už si nepomazlí to prostředí, hudbu, připravené ručníky, voda k pití. 

Karel: To máte pravdu. Proto my vždy říkáme, že je potřeba to řešit nejenom s architektem stavařem, ale i s bytovým designérem, který se podívá na tyto věci, aby byla správně umístěna lednička apod, 

Honza: Jak na hygienu? Jak na vztahy s hygienou? Co dělat pro to, abych měl  dobré vztahy s hygienou, měli mě rádi a ideálně ke mně často nechodili? 

Karel: Na to jsem vždy radil zákazníkům, aby to pojali skromně a pak se to dá uhrát na takové poloprivátní zařízení, kdy pak nemusíte plně splňovat podmínky vyhlášky. V první řadě ale musí být hned na začátku pokorná návštěva hygieny. Pokud jim řeknete, že máte hotel a chcete budovat wellness 200 metrů a bude to i pro příchozí z venku, tak vám řeknou, co vše musíte dodržovat a většinou si to pak rozmyslíte. Hygiena nemá problém tolik s těmi ohřívárnami a odpočívárnou, ale s tou mokrou zónou. S vířivkami, s ochlazovnou, tam musíte dávat vzorky vody a je to náročné. 

Honza: Jak na údržbu takového wellness? Vy v rámci servisu děláte i údržbu nebo se dá zaškolit někdo přímo v hotelu? 

Karel: Vždy po předání díla školíme personál hotelu, jak se o sauny a vířivky starat a když na to nemají kapacity, tak nabízíme servis od nás. Jednou za čas pak přijedou pracovníci od nás a vyčistí a opraví, co je potřeba. Jinak je to hlavně údržba té mokré zóny a to se tolik neliší od úklidu. 

Honza: Perfektní. Já moc děkuji, pane Dyntare, že jste si našel čas. Asi jsme zodpověděli všechny otázky, které jsem si nachystal. A vy hoteliéři pokud plánujete realizaci wellness, tak doporučuji obrátit se přímo na pana Dyntara a  pokud vás i následně po shlédnutí napadnou nějaké otázky, tak je dejte na facebook a  já se s panem Dyntarem spojím a domluvím na veřejném zodpovězení. Moc děkuji. Mějte se prima. 

Karel: Děkuji. Nashledanou.

0 replies

Přidejte vlastní komentář

Chcete se zapojit do diskuse?
Podělte se o svůj názor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *